STADA

Konzern

Zdravie

 

Nádcha

Záněty horních cest dýchacích, rýma

doc. MUDr. Ludmila Vyhnánková, CSc.
Mendelova 540/21 Praha 4-Háje, s. č. 149 00
tel. 257 222 323

Úvod:
Záněty horních cest dýchacích patří mezi nejčastější příčiny nemocnosti dětí ve všech věkových skupinách. Etiologie bývá zpočátku virová, uplatňují se v 50 % rinoviry, dále adenoviry, coronaviry, virus influenzae A a B, parainfluenzae. Na virem tangovanou sliznici pak snáze nasedá bakteriální infekce, hlavními respiračními patogeny jsou Haemophilus influenzae, Staphylococcus aureus, Streptococcus pyogenes, Branhamella catharalis.

Rhinitis acuta novorozenců a kojenců.
Akutní rýma je pro novorozence a mladé kojence velmi nepříjemnou nemocí. Významně se uplatňuje zduření nosní sliznice zejména ve dvou fyziologických zúženích, tj. v oblasti istmu (přechod vestibula do vnitřního nosu ) a v oblasti choan. V důsledku i malé zánětlivé reakce dochází ke snížené průchodnosti či neprůchodnosti nosu. Důležitá je též skutečnost, že jde o první kontakt s patogenním agens, nejčastěji virem, a dítě nemá příslušné protilátky. Proto totéž virové agens, které u dospělého vyvolá benigní infekt horních cest dýchacích, může u novorozence vést k těžkému, život ohrožujícímu onemocnění. Klinický obraz je nejčastěji charakterizován neklidným spánkem dítěte, horečkou 39–40 °C, dýchání je povrchní, zrychlené a u novorozenců může dojít k sufokaci. Sekrece z nosu je hojná, zpočátku vodnatá, dále hlenovitá, hlenohnisavá až hnisavá. Při poloze na zádech dítě sekret polyká, ale někdy i aspiruje,vzniká dráždivý kašel, bronchopneumopatie, event. zvracení či průjem. Vhodnější je proto pro dítě poloha na bříšku. K vážným poruchám dýchání vede to, že novorozenci neumějí dýchat ústy. Toto je způsobeno anatomickými poměry úst, nosu a hltanu. Epiglottis je uložena výše, je blízko měkkého patra a téměř celá délka jazyka je v těsném kontaktu s měkkým a tvrdým patrem. Při inspiriu se vytvoří v ústech uzávěr, který je podobný stavu při sání z prsu. Tento pak vadí i při expiriu. V důsledku ztíženého dýchání nosem trpí u novorozence výživa, se všemi dalšími důsledky. Léčení: Důležité je pravidelné odsávání nosního sekretu, z osvědčených odsávaček uvádíme Arianna Babyvac. Z nosních kapek je možno u kojenců aplikovat Mukoseptonex, 3x denně l kapku, po 6. měsíci boradrenalin. Při teplotě podáváme antipyretika. Zásadně nekapeme do nosu olejové kapky, vzniká nebezpečí olejových pneumonických ložisek. Také nepoužíváme aromatické kapky, např. mentolové, mohlo by dojít k laryngospasmu, reflexní zástavě dechu, dyspnoi či cyanóze.

Rhinitis acuta batolat a starších dětí.
Patří k nejčastějším onemocněním i v tomto věku a vzhledem ke krátkodobé imunitě virové infekce se může mnohokrát opakovat. Odolnost nosní sliznice snižuje nachlazení, výkyvy teplot, civilizační faktory, vegetativní labilita, stresy. Při recidivách rým jsou častou příčinou adenoidní vegetace, které se uplatňují jednak mechanicky obturací choan, nebo mohou být infekčním fokusem.
Klinické symptomy. Inkubační doba je 1-3 dny. Prvními příznaky jsou subfebrilie, pocit svědění v nose, nechutenství. Dále vidíme vodnatou hojnou sekreci z nosu, výtok se mění v hlenovitý, hlenohnisavý až hnisavý. Nosní sliznice je překrvená, skořepy jsou prosáklé, pokryté hlenem. Je ztížené dýchání nosem, noční chrápání, kašel. Bývá i překrvení hltanové branky a zvětšené spádové lymfatické uzliny. Při infekci adenoviry má dítě i zarudlé spojivky a zvýšenou produkci slz. Příznaky ustoupí do 7–10 dnů.
Komplikace. Současně se zduřením nosní sliznice dochází k reakci na sliznici VDN, mluvíme o rinosinusitidě. Batolata mají nejčastěji etmoiditis, se stoupajícím věkem je v pořadí maxilární sinusitis, frontální a nejméně často sphenoiditis. Rinosinusitis se projevuje teplotou a bolestí hlavy, buď difuzní nebo s maximem nad postiženou dutinou. Postižení tubární sliznice vede často k mesotitidě, u větších dětí k přechodné nedoslýchavosti. Při sestupu infekce vzniká laryngotracheobronchitis. Léčba je symptomatická, celkově antipyretika, dostatek tekutin, zvýšený přívod vitaminů. Dětem, které neumějí samy smrkat, je nutné nosní sekret i několikrát denně odsát. Učíme je správně smrkat, tj. jednu dírku ucpat,vysmrkat druhou a obráceně. Po vyprázdnění nosní dutiny aplikujeme nosní kapky Mukoseptonex či Mukoseptonex E (od 1 roku věku) – uvolní nosní průchodnost a obnoví drenáž vývodů VDN. Dětem od 2 let můžeme aplikovat do nosu Sanorin 0,05%, od 15 let Sanorin 0,1%. U dětí nad 2 roky lze též použít Olynth 0,05%,od 7 let pak Olynth 0,1%. Nosní kapky nepoužíváme déle než týden, je zde riziko návyku (sanorinismus). Osvědčeným lékem při léčbě rinosinusitid je Sinupret, rostlinné sekretolytikum, jeho hlavní efekt je mukolytický. Uplatňuje se ale i antivirový a imunomodulační účinek preparátu. Je k dispozici ve formě kapek a dražé, kapky můžeme podávat dětem od 1 roku věku. Doporučená doba léčby při akutním respiračním infektu je 10 až 14 dnů. Při akutní rinitidě je vhodný spánek dítěte se zvýšenou polohou hlavičky, u dětí se sklonem k otitidám zdůrazňujeme odsátí nosního sekretu před spaním. Při recidivách rinitid myslíme na adenoidní vegetace, jsou-li vyvolávající příčinou, doporučujeme adenotomii v klidovém období.
Prevence. Důležitou prevencí je otužování dětí, vyvážená výživa s dostatečným přívodem vitaminů. Protože více než 50 % infekčních rým způsobují rinoviry, jejichž přenos je kontaminovanými prsty, rozhodující prevencí je častá výměna kapesníků a mytí rukou. U nákaz přenášených kapénkovou cestou je třeba se vyhýbat úzkému kontaktu s nemocnými. Pacient je maximálně infekční v prvních dvou dnech onemocnění.

Rhinitis acuta při chřipce.
Rhinitis acuta patří kromě horečky k prvním příznakům onemocnění. Virus influenzy poškozuje i stěny kapilár, sekret může být hemoragický, často je přítomna i epistaxe. K epistaxi dochází nejčastěji z locus Kiesselbachi, místo 1 cm za vchodem nosním, kde je bohatá arteriovenózní pleteň. Při všech formách chřipky dochází ke změnám v etmoidech a v maxilárním sinu, vznikají hemoragické otitidy, laryngotracheobronchitidy. Může dojít k anosmii či neuralgii n. trigemini.
Léčba: Klid na lůžku, antipyretika, dostatek tekutin, zvýšený přívod vitaminu C. První pomoc při epistaxi zahrnuje stisknutí nosních křídel, studený obklad na zátylek a kořen nosu. Lokálně stavíme krvácení curasponem, pří těžším průběhu vrstvenou vazelinovou tamponádou. Celkově aplikujeme hemostyptikum, např. Dicynone. Antibiotika celkově jsou indikována pouze při bakteriální superinfekci.
Nosní kapky či spreje mají plnit následující požadavky: 1. dekongescenci 2. antiseptické, antimikrobiální působení, 3. měnit pH z alkalického na slabě kyselé, 4. změkčovat zaschlý nosní sekret, 5. u chronických a atrofických rým zlepšovat troficitu, 6. povzbuzovat čichový epitel. Velmi dobrými preparáty, které splňují tyto požadavky, jsou Mukoseptonex a Mukoseptonex E. Jsou velmi dobře snášeny, mají spolehlivý terapeutický účinek a široké použití. Snižují hyperémii, působí antisepticky, pH je 5,96 a mají protrahovaný účinek. Je možné je kombinovat s lokálně účinkujícími látkami, sanorinem, antibiotiky, kortikoidy. Při akutní rýmě se antibiotika v lokální formě nedoporučují, protože zpomalují činnost řasinkového epitelu. Otázka volby nosních kapek či sprejů je často diskutována. U dětí do 3 let preferujeme kapky, pro možný vznik laryngospasmu, i když v praxi se s ním nesetkáváme. Sprej aplikujeme do nosu sedícímu dítěti. Nosní kapky obsahující olej či aromatické látky dětem nepodáváme.

Chronické rýmy
Patří mezi nejčastější choroby dětského věku. Mezi příčiny vzniku patří: anatomické úchylky v nose – deviace nosního septa, akutní rýma přechází v chronickou, zvětšené adenoidní vegetace, srdečně-cévní poruchy. Mezi exogenní faktory řadíme prach, páry, plyny, kolísavé teploty. Rozlišujeme chronickou rýmu katarální, hypertrofickou, atrofickou a alergickou.

Rhinitis chronica catharalis.
Klinický obraz – ztížené dýchání nosem, se střídavou obturací jedné či druhé nosní dírky. Při vyšetření je patrná hyperémie a edém sliznic, hlavně skořep. Sekret je serózní, hlenovitý či hlenohnisavý. Dítě dýchá ústy, mohou být poruchy spánku. Stékající hlen může být aspirován, pacient kašle, při polykání hlenu dítě zvrací. Výsledkem ztížené rezonance je uzavřená huhňavost. Klinické projevy se zesilují v zimě, ve zbývajícím období roku jsou mírné. Diagnóza zahrnuje endoskopické vyšetření nosu a nosohltanu, rtg VDN, KO a dif, CRP. Při podezření na imunologický defekt konzultujeme alergologa-imunologa. Léčba: Správný nácvik smrkání, každou dírku zvlášť, nenásilně. V praxi často vidíme, že děti nosní sekret jakoby nasávají, tím se zvyšuje riziko otitid. Při chronické rýmě se osvědčují preparáty, které trvale nosní sliznici očisťují. Je to například Vincentka ve spreji, Sterimar – fyziologický roztok mořské vody ve spreji. Tyto léčebné přípravky mohou být aplikovány do nosu dlouhodobě. Sterimar obohacený Cu je určen pro období exacerbace zánětu, může být užíván 14 dnů. Ke komplexní léčbě patří adenotomie, sanace sinusitidy. Svůj význam má otužování, sauna, klimatoterapie.

Rhinitis chronica hypertrophica.
Klinický obraz: Na rozdíl od katarálního typu jsou potíže dlouhodobější, obturace nosu trvalejší. Ani po aplikaci adstringentních kapek nedochází k uvolnění nosních průduchů. Dítě obtížně dýchá nosem, mívá bolesti hlavy. Při vyšetření vidíme nosní sliznici bledě růžové, červené či lividní barvy. Sekret je hojný, hustý, stéká do nosohltanu. Špatná průchodnost nosu vede k uzavřené huhňavosti a dalším symptomům, souborně označeným obturační respirační syndrom. Trvá-li porucha dýchání nosem déle, dochází i k poruše čichové funkce. Diagnostický postup je obdobný jako u katarálního typu, každý nemocný by měl být vyšetřen alergologem-imunologem. Léčba zahrnuje především sanaci zánětlivých ložisek (adenotomii, léčbu sinusitidy). Kromě již zmíněných Vincentky či Sterimaru, které je možno aplikovat do nosu téměř celoročně, se uplatňují v léčbě chronické hypertrofické rinitidy nosní kapky s kortikosteroidy. Na našem farmaceutickém trhu je dostatečný výběr těchto preparátů, nemají systémové účinky a jsou většinou pacientů dobře snášeny. Je-li při chronické rýmě sekret hustý, podáváme celkově mukolytika, např. Mucosolvan 2 týdny či Sinupret více týdnů.

Rhinitis chronica atrophica sine foetore.
Pozorujeme ji u dětí žijících v horkém suchém prostředí. Na vzniku této choroby se podílí jednostranná výživa, porucha vitaminového metabolismu, hormonální poruchy. Klinický obraz: Pacient má pocit suchosti v nose, tvoří se krusty, bývají bolesti hlavy. Atrofický proces bývá v přední chrupavčité části septa. Odstraněním krust dochází k epistaxi. Průchodnost nosní dutinou je zvýšená, při sestupu hnisavého sekretu vzniká faryngitis či laryngotracheitis.
Léčba: Celkově podáváme vitamin A+ E (4 týdny a pak 4 týdny pauza), hormonální poruchu substituujeme. Lokálně aplikujeme zvláčňující masti, účinné jsou inhalace, klimatická léčba u moře.

Rhinitis chronica atrophica cum foetore – ozéna.
U dětí bývá vzácnější než v dospělosti, dívky trpí 2–3x častěji než hoši, hlavně v období puberty.
Klinický obraz: Zpočátku je ztížené dýchání nosem a hustý sekret, pocit sucha v nose, tvorba krust, nepříjemný zápach, který však nemocný necítí. Při vyšetření jsou patrné šedozelené krusty na stěnách nosních dutin. Dolní skořepa je zmenšena. Po odstranění krust je viditelná atrofie sliznice. Pocit sucha v krku je projevem současné suché faryngitidy a chraptivý hlas je důsledkem suché laryngotracheobronchitidy.
Léčba: je symptomatická,vyléčení není možné. Změkčení krust dosáhneme aplikací parafinového oleje v kapkách či na longetě, krusty odsáváme.Sekreční funkci sliznice podpoříme tzv. Gottsteinovou tamponádou ( jod- glycerinové tampony).
Závěr: Všichni známe úsloví, že neléčená rýma trvá týden, a léčená 7 dnů. Přesto však je rhinitis acuta nepříjemnou záležitostí i pro dospělého. Tato zdánlivě banální diagnóza může být závažnou pro novorozence. Recidivující a chronické rýmy bývají fokusem s následnými mesotitidami, sekretorickou otitidou, sinobronchiálním syndromem atd. Proto se pediatr i otolaryngolog snaží tyto afekce léčit.

Literatura:
Autorský kolektiv. Zásady diagnostiky a racionální terapie infekcí horních cest dýchacích, Mediforum 2001
Hybášek I., Záněty nosu a nosních dutin, Ušní, nosní a krční lékařství, Galén 1999, str.84-89
Lejska V.,Rýmy u dětí, Kompendium ORL dětského věku, Grada 1995, str. 140–149.
Grippostad®C Hartkapseln

Grippostad®C Hartkapseln

Neu! Hoggar Night® TV-Spot

Neu! Hoggar Night® TV-Spot

Gut einschlafen, gut durchschlafen, erholt aufwachen. Schauen Sie doch mal bei hoggar.de vorbei!

Jetzt den TV-Spot sehen

Erektile Dysfunktion

Erektile Dysfunktion

Erektionsstörungen können sehr belastend sein. Informieren
Sie sich und finden Sie mögliche Therapien. Mehr erfahren

entdecken